V souvislosti s účinností protikuřáckého zákona došlo k významnému poklesu počtu hospitalizací pro akutní srdeční infarkt i astma

Ve druhém pololetí mezi roky 2017 a 2018 došlo k významnému poklesu počtu hospitalizací pro akutní infarkt u osob mladších 70 let, a to o 9,2 %. Zatímco v roce 2016 v této věkové skupině bylo v souvislosti s akutním srdečním infarktem hospitalizováno 11 278 osob, v roce 2018 se jednalo o 10 579. Analýza srovnávající celková data za rok 2018 s rokem 2016 tak prokázala u osob mladších 70 let pokles o 699 hospitalizací, což korigováno na dlouhodobý trend činí 7,1 %. Ze srovnání dat za roky 2016 a 2018 vyplynul také významný pokles počtu hospitalizací pro astma. Ve skupině osob mladších 40 let došlo k poklesu o 722 hospitalizací, což představuje 18.5 %.


„Dostupná data prokázala pozitivní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v České republice. Těší mě významný pokles u počtu hospitalizací pro nemoci srdce a u pacientů trpících astmatem. Je nutné si uvědomit, že se jedná o časově velmi rychle pozorovatelný dopad u hospitalizací pro nemoci, na které má prokazatelný vliv aktivní i pasivní kouření,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Analýza časových trendů prokázala již u dvou z hodnocených diagnóz, čímž je astma a akutní infarkt myokardu, v roce 2018 celkový pokles počtu hospitalizací o 1 400 oproti roku 2016. V případě hodnocení dalších diagnóz se dostaneme na ještě mnohem vyšší číslo,“ dodal ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Jedním z impulsů pro zavedení tzv. protikuřáckého zákona byl výzkum agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd UK z roku 2012. Z něj vyplývalo, že možnost kouřit v restauracích, barech, diskotékách a klubech podporuje mladé lidi v kouření. Pokud by v těchto zařízeních platil zákaz kouření, podle vlastních slov by vůbec nezačala kouřit čtvrtina (24 %) pravidelných kuřáků a polovina (51 %) příležitostných kuřáků. Z dat Státního zdravotního ústavu o spotřebě tabáku v dospělé populaci ČR za rok 2018 vyplývá, že mezi mladými dochází k poklesu kouření tabákových výrobků.  

„Pokles kouření mezi roky 2017 a 2018 je pozorovatelný u obou pohlaví a u mladší i starší věkové skupiny s tím, že u mladší je pokles výraznější. Lze tedy předpokládat, že u nejmladší věkové skupiny došlo k výraznému poklesu prevalence“, uvedl ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský.

V roce 2018 tak nastal výrazný pokles prevalence kouření u nejnižší věkové skupiny 15-24 let. Současně poprvé od roku 2012 není v této věkové skupině nejvyšší prevalence kouření.

„Společenská tolerance vůči tabáku či alkoholu je stále vysoká. Jsem velmi ráda, že se nám daří zavádět opatření, která jsou jak u nás, tak i ve světě hodnocena jako efektivní a která snižují užívání tabáku a alkoholu v populaci, zejména pak u dětí. V tomto bychom měli i nadále pokračovat. Česká republika je totiž stále na předních příčkách v pití a kouření v Evropě,“ dodala národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.   

Protikuřácký zákon vstoupil v platnost při Světovém dni bez tabáku, který se každoročně koná 31. května. Akce se zaměřuje na dopad vlivu tabáku na zdraví plic lidí po celém světě. U této příležitosti připravil Státní zdravotní ústav ve spolupráci se školami a úřady místní samosprávy dny zdraví zaměřené na problematiku závislosti na tabáku. Více informací naleznete na http://www.szu.cz/publikace/svetovy-den-bez-tabaku-2019-seznam-akci-cpvz.

30. 5. 2019

  • Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: První ucelená analýza resortních dat za období 2016–2018 – vybrané zdravotní efekty
    Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: První ucelená analýza resortních dat za období 2016–2018 – vybrané zdravotní efekty
  • Cíle tiskové konference
    Cíle tiskové konference
  • Zákon č. 65/2017 Sb.
    Zákon č. 65/2017 Sb.
  • Podložený výběr cílových diagnóz, u kterých lze očekávat relativně rychlý pozitivní dopad v čase
    Podložený výběr cílových diagnóz, u kterých lze očekávat relativně rychlý pozitivní dopad v čase
  • Zvolené diagnózy
    Zvolené diagnózy
  • Příklad: souvislost rizika infarktu v důsledku kouření a vliv věku
    Příklad: souvislost rizika infarktu v důsledku kouření a vliv věku
  • Vybrané výsledky I.: Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21)
    Vybrané výsledky I.: Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21)
  • Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
    Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
  • Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
    Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
  • Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
    Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
  • Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
    Hospitalizace pro akutní srdeční infarkt (I21 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
  • Vybrané výsledky I.: Hospitalizace pro astma (J45, J46)
    Vybrané výsledky I.: Hospitalizace pro astma (J45, J46)
  • Hospitalizace pro astma (J45, J46 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
    Hospitalizace pro astma (J45, J46 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
  • Hospitalizace pro astma (J45, J46 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
    Hospitalizace pro astma (J45, J46 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
  • Hospitalizace pro astma (J45, J46 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
    Hospitalizace pro astma (J45, J46 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
  • Hospitalizace pro astma (J45, J46 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
    Hospitalizace pro astma (J45, J46 jako hlavní hospitalizační diagnóza)
  • Závěrečné shrnutí
    Závěrečné shrnutí
  • Shrnutí – závěry
    Shrnutí – závěry
  • Shrnutí – závěry
    Shrnutí – závěry
  • Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: Vybraná epidemiologická data
    Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: Vybraná epidemiologická data
  • Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: I. Výskyt nádorových onemocnění, zejména zhoubných nádorů plic
    Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: I. Výskyt nádorových onemocnění, zejména zhoubných nádorů plic
  • Celkové počty onemocnění zhoubnými nádory v ČR
    Celkové počty onemocnění zhoubnými nádory v ČR
  • Nádory významné v souvislosti s kouřením
    Nádory významné v souvislosti s kouřením
  • Mortalita na novotvary v ČR v letech 2012–2016
    Mortalita na novotvary v ČR v letech 2012–2016
  • Nemocnost a úmrtnost na zhoubné nádory plic
    Nemocnost a úmrtnost na zhoubné nádory plic
  • Nemocnost zhoubných nádorů plic dle pohlaví
    Nemocnost zhoubných nádorů plic dle pohlaví
  • Trendy incidence nádorů plic ve vybraných zemích Evropy: věkově standardizovaný počet nových onemocnění na 100 000 osob
    Trendy incidence nádorů plic ve vybraných zemích Evropy: věkově standardizovaný počet nových onemocnění na 100 000 osob
  • Trendy histologických typů nemalobuněčného karcinomu plic v ČR dle pohlaví
    Trendy histologických typů nemalobuněčného karcinomu plic v ČR dle pohlaví
  • Kouření u onkologických pacientů diagnostikovaných v letech 2002–2016
    Kouření u onkologických pacientů diagnostikovaných v letech 2002–2016
  • Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: II. Mortalita spojená s kouřením
    Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: II. Mortalita spojená s kouřením
  • Počty úmrtí zapříčiněných kouřením
    Počty úmrtí zapříčiněných kouřením
  • Počty úmrtí zapříčiněných kouřením v ČR
    Počty úmrtí zapříčiněných kouřením v ČR
  • Počty úmrtí zapříčiněných kouřením v ČR
    Počty úmrtí zapříčiněných kouřením v ČR
  • Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: III. Vybraná mezinárodní srovnání o kouření v ČR
    Zdravotní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v ČR: III. Vybraná mezinárodní srovnání o kouření v ČR
  • Podíl denních kuřáků v zemích EU
    Podíl denních kuřáků v zemích EU
  • Kouření cigaret u dětí v ČR
    Kouření cigaret u dětí v ČR
  • Děti, které kouří min. 1x týdně (v zemích EU)
    Děti, které kouří min. 1x týdně (v zemích EU)


Zpět